Manželství

Bůh, který stvořil člověka pro lásku, jej také povolal k lásce, to je základní a vrozené povolání každé lidské bytosti. Vždyť člověk je stvořen k obrazu a podobě Boha, který je Láska. Protože Bůh stvořil muže i ženu, jejich vzájemná láska se stává obrazem absolutní a nepomíjivé lásky, jakou Bůh miluje člověka. V očích Stvořitele je to dobré, velmi dobré. A tato láska, které Bůh žehná, je určena k tomu, aby byla plodná a uskutečňovala se ve společném díle ochrany stvoření:" Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji" (Gn 1,28).

Písmo svaté tvrdí, že muž a žena jsou stvořeni jeden pro druhého: "Není dobré, aby člověk byl sám". Žena, "tělo z jeho těla", jako jeho "protějšek", jemu rovná, jemu nejbližší, mu byla dána Bohem jako "pomoc", a představuje tak Boha, který nám přichází na pomoc. "Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem" (Gn 2,24). Sám Pán ukazuje, že to znamená nepomíjivou jednotu jejich dvou existencí, když připomíná, jaký byl "od počátku" plán Stvořitele: "Takže již nejsou dva, ale jeden" (Mt 19,6).

Hlavními osobami manželské smlouvy je pokřtěný muž a pokřtěná žena, svobodní k uzavření manželství a kteří dobrovolně vyjádří svůj souhlas. "Být svobodný", to znamená:nebýt vystaven donucování; nemít překážky na základě přirozeného nebo církevního zákona.

Láska manželů ze své přirozenosti vyžaduje jednotu a nerozlučitelnost jejich společenství, jež zahrnuje celý jejich život.

Katechismus katolické církve 

Několik pokynů církevního práva

Kán. 1055: § 1: Manželskou smlouvu, kterou muž a žena vytvářejí mezi sebou celoživotní společenství, zaměřenou ze své přirozenosti k dobru manželů, plození dětí a jejich výchově, povýšil Kristus Pán mezi pokřtěnými na svátost.
§ 2: Proto mezi pokřtěnými nemůže být platná manželská dohoda, která by nebyla tím samým svátostí.

Kán. 1063: Duchovní pastýři mají povinnost postarat se o to, aby vlastní církevní společenství poskytlo pomoc věřícím, díky které si manželský stav uchová křesťanského ducha a bude se zdokonalovat. Tuto pomoc je třeba prokazovat především:
1. Kázáním, katechezí přiměřeně přizpůsobenou pro děti, mládež i starší, také i s pomocí hromadných sdělovacích prostředků, čímž věřící obdrží poučení o významu křesťanského manželství, jakož i o povinnostech manželů a křesťanských rodičů.
2. Osobní předmanželskou přípravou, kterou by se snoubenci připravili na posvátnost svého nového stavu a na jeho povinnosti.
3. Plodným vysluhováním liturgie manželství, ve kterém by vyniklo, že manželé jsou znamením a současně účastníky tajemství jednoty plodné lásky mezi Kristem a církví.
4. Poskytnutím pomoci manželům, aby sami věrně zachovávali a chránili manželský svazek a směřovali den ze dne k světějšímu a dokonalejšímu životu v rodině.

Manželství chtěl, naplánoval a dal k němu podnět sám Bůh. Pokud tedy člověk chce manželství co nejlépe pochopit a prožít, musí se s tímto Božím projektem společného života dobře seznámit.

Proto je k přijetí této svátosti třeba vykonat přípravu. Žádejte o tuto svátost minimálně 3 měsíce předem faráře