Praha 28.9.2009

 Závěrečný ceremoniál na ruzyňském letišti

Krátce před odjezdem Svatý otec pozdravil zaměstnance a spolupracovníky Apoštolské nunciatury v Praze. Pak se autem přesunul na letiště Stará Ruzyně. Tam proběhl slavnostní rozlučkový ceremoniál s vojenskými poctami, během kterého promluvil jak prezident Václav Klaus tak Svatý otec.

Benedikt XVI. poděkoval za štědrou pohostinnost, které se mu dostalo během jeho pobytu v této nádherné zemi. Vděčnost vyjádřil nejen panu prezidentovi, ale i všem organizátorům za zabezpečení hladkého průběhu všech setkání a věřícím za jejich modlitbu.

Poté se rozloučil s přítomnými zástupci státu a církve. Nastoupil do letadla Armády České republiky a v 18.14 odletěl do Říma.

V momentu, kdy Svatý otec opouštěl vzdušný prostor České republiky, poslal prezidentu Václavu Klausovi telegram. Píše, že vzpomíná na jednotlivé události, které prožil v naší zemi, a těmito slovy děkuje: "S krásnými vzpomínkami na prožité dny bych chtěl vám, pane presidente, i celému národu vyjádřit upřímnou vděčnost za srdečné přijetí." Dodává, že vyprošuje Boží požehnání pro pana prezidenta i všechny občany České republiky.

Projev prezidenta republiky

Vaše Svatosti,

dovolte, abych Vám jménem celé naší země poděkoval za Vaši nezapomenutelnou návštěvu.

Váš pobyt v naší zemi, poselství, které jste nám tak přesvědčivě předával, Vaši výzvu k vzájemnému porozumění, toleranci, míru, Váš důraz na rozum, víru a etiku, jsme poslouchali pozorně a věřím, že  i pochopili. Budeme se nad tím vším zamýšlet a budeme tomu věnovat pozornost po dlouhou dobu. Přinesl jste nám novou naději, Vašimi slovy, „una nuova speranza“.

Vaše pevná víra, Vaše odvaha vyjádřit názory, které nejsou politicky korektní a kterým se vždy netleská, Vaše pevná oddanost základním myšlenkám a principům, na nichž je založena naše civilizace i samo křesťanství, je nám příkladem a povzbuzením.

Desítky tisíc našich občanů, jakož i lidí ze sousedních zemí měly jedinečnou příležitost Vás spatřit osobně a milióny Vás po dlouhé hodiny po celé tři dny sledovaly na televizních obrazovkách.

Dovoluji si říci, a vím, že to není jen můj soukromý názor či pouze můj osobní postřeh, že Vaše návštěva byla úspěšná a že bude mít dlouhodobý efekt. Vztahy mezi Českou republikou a Vatikánem byly posíleny a s radostí konstatuji, že jsou velmi dobré. Jsem si jist, že budou dobré i v budoucnosti.

Vaše Svatosti,

uplynulé tři dny byly pro nás naplněny událostmi, zážitky a nezapomenutelnými chvílemi. Rádi bychom Vás zde uvítali na delší dobu, ale zcela respektujeme Vaše další důležité závazky a úkoly. Přejeme Vám hodně zdraví a dostatek sil při pokračování ve Vaší důležité misi. Děkuji Vám za návštěvu.

Promluva SVATÉHO OTCE BENEDIKTA XVI.

(Video)

Pane prezidente,
páni kardinálové,
bratři v biskupské službě,
Vaše Excelence,
dámy a pánové!

Ve chvíli slavnostního rozloučení vám chci vyjádřit své poděkování za štědrou pohostinnost, které se mi dostalo během krátkého pobytu v této nádherné zemi.

Zvláště jsem vděčný Vám, pane prezidente, za Vaše slova a za čas, který jsem strávil ve Vaší rezidenci. O dnešní slavnosti svatého Václava, hlavního patrona českého národa, mi dovolte ještě jednou popřát Vám vše nejlepší k jmeninám. Protože jsou to též jmeniny biskupa Václava Malého, také jemu blahopřeji a chci mu poděkovat za všechno úsilí vynaložené na přípravu a koordinaci mé pastorační návštěvy v České republice. Jsem velmi vděčný panu kardinálu Vlkovi, arcibiskupu Graubnerovi i všem, kteří se jakkoli zasloužili o úspěšné zabezpečení průběhu našich setkání a bohoslužeb. Mé poděkování patří samozřejmě veřejným představitelům, sdělovací prostředkům i velkému počtu dobrovolníků, kteří pomáhali organizovat zástupy lidí. Děkuji i všem věřícím, kteří přispěli modlitbou, aby tato návštěva přinesla dobré ovoce pro český národ i pro zdejší církev.

Budu uchovávat v paměti chvíle modlitby, které jsem mohl prožít společně s biskupy, kněžími a věřícími této země. S velkým dojetím jsem dnes ráno slavil Mši svatou ve Staré Boleslavi, na místě mučednictví mladého knížete Václava, kterého jsem uctil na jeho hrobě v sobotu večer v majestátní katedrále, která vévodí obzoru města Prahy. Včera, na Moravě, kde započali své apoštolské poslání svatí Cyril a Metoděj, jsem uvažoval, v modlitbě a děkování, nad počátky křesťanství na tomto území, a pochopitelně, ve všech slovanských zemích. Církev v této zemi byla opravdu požehnaná pozoruhodným zástupem misionářů a mučedníků, stejně jako světců kontemplativního života, mezi nimiž chci zvlášť připomenout svatou Anežku Českou, jejíž kanonizace, právě před dvaceti lety, předznamenala osvobození země od ateistického útlaku.

Moje včerejší setkání s představiteli jiných křesťanských společenství mne ujistilo o důležitosti ekumenického dialogu v této zemi, která tolik vytrpěla následkem náboženského rozdělení v období třicetileté války. Mnoho již bylo vykonáno pro uzdravení ran minulých staletí, a byly učiněny význačné kroky na cestě usmíření a opravdové jednoty v Kristu. Při dalším budování na těchto pevných základech má před sebou důležitý úkol akademické společenství, a to skrze nekompromisní hledání pravdy. Potěšilo mě, že jsem se včera mohl setkat s představiteli vysokých škol této země a vyjádřit uznání vznešenému poslání, kterému zasvětili svůj život.

Mimořádně potěšujícím pak bylo setkání s mládeží, kterou jsem mohl povzbudit, aby navázala na nejlepší historické tradice tohoto národa, zvláště na jeho křesťanské dědictví. Podle výroku, který bývá připisován Franzi Kafkovi: „Kdo si zachová schopnost vidět krásu, nikdy nezestárne.“ (Gustav Janouch, Rozhovory s Kafkou). Jestliže naše oči zůstanou otevřené pro krásu Božího stvoření, a naše mysl pro krásu jeho pravdy, můžeme opravdu doufat, že zůstaneme mladí a že budeme budovat svět, který odráží něco z oné božské krásy, a tím inspiruje i budoucí generace, aby jednaly podobně.

Pane prezidente, drazí přátelé, ještě jednou vyslovuji své poděkování a slibuji, že na všechny budu pamatovat ve svých modlitbách a že vás budu nosit svém srdci. Bůh žehnej České Republice!

Ať Pražské Jezulátko je i nadále vaší inspirací a vede všechny rodiny vašeho národa. Kéž vám všem Bůh žehná!