BRNO 27.9.2009

Svatý otec zde slavil mši svatou se 40 biskupy a asi tisíci kněžími

Papež Benedikt XVI. přistál na mezinárodním letišti v Brně – Tuřanech v 9.20 hodin za slavnostního vyzvánění chrámových zvonů jihomoravské metropole a dělových salv z hradu Špilberku. Ještě v letadle jej přivítal brněnský diecézní biskup Vojtěch Cikrle. Na červeném koberci, který zdobilo deset krojovaných párů, pozdravil Svatého otce prezident České republiky Václav Klaus s manželkou Livií, hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek s chotí a primátor statutárního města Brna Roman Onderka. Poté papež nastoupil do papamobilu a cestou do sakristie projížděl mezi jednotlivými sektory, aby se pozdravil s poutníky.

Jako osobní dar předal biskup Cikrle Svatému otci kopii závěsného křížku, který byl nalezen v blízkosti základů trojlodní baziliky z velkomoravské doby u obce Mikulčice nedaleko Hodonína a je tak připomínkou nejstarších křesťanských kořenů Moravy a tedy i brněnské diecéze.

Svatý otec předal brněnskému biskupovi jako dar liturgické předměty, kalich a paténu.

Při bohoslužbě se Svatým otcem v Brně koncelebrovalo čtyřicet biskupů a tisíc kněží, z toho více než dvě stě ze zahraničí.

V závěru bohoslužby udělil Svatý otec Benedikt XVI. všem účastníkům své apoštolské požehnání. V tomto požehnání bylo zahrnuto také žehnání předmětů liturgické úcty a žehnání 40 základních kamenů sakrálních staveb – kostelů, kaplí, kláštera či komunitních center a dalších 18 předmětů (kříže, zvony, sochy, deskový obraz, prapory, 4 pamětní desky…).

Na konci liturgické slavnosti následovala promluva Svatého otce před modlitbou Anděl Páně.

Ve 12.45 hodin Svatý otec odletí zpět do Prahy, kde má připraveno setkání se zástupci ekumeny a s akademickou obcí.

Pódium, na němž papež slavil bohoslužbu, zdobila socha Panny Marie Tuřanské z nedalekého mariánského poutního místa, jedna z nejstarších dřevěných plastik nalezených na našem území.

Na hudebním doprovodu bohoslužby se podílel 120 členný Katedrální smíšený sbor Brno, žesťový orchestr, Svatomichalská gregoriánská schola a řada sólistů. Zdravotnickou službu zajišťovalo více než 370 osob, o organizaci v sektorech pečovalo tisíc dobrovolných pořadatelů, mezi nimi i členové Armády České republiky.

Na vedlejším – hudebním – pódiu pokračoval v Brně kulturní program až do 16.00 hodin.

 

Přivítání Sv. otce biskupem Cikrlem 

Svatý otče, srdečně Vás vítám v Brně.

Jsem velmi rád, že Vás mohu přivítat a pozdravit za společenství věřících i ostatních obyvatel brněnské diecéze, města Brna, Jihomoravského kraje a hlavně za všechny poutníky, kteří Vás sem přijeli přivítat a pozdravit osobně.

Jako nástupce apoštola Petra přicházíte z Říma, kde svatí Petr a Pavel a s nimi řada dalších hlásali Krista a prolili pro něj svou krev. Díky jejich svědectví se radostná zvěst dostala i k nám. Naše katedrála je zasvěcena dvojici těchto velkých apoštolů – svatému Petru a Pavlovi. Vaše Svatosti, vítejte tedy doma.

V dějinách brněnské diecéze je to od jejího založení roku 1777 poprvé, kdy ji navštěvuje Petrův nástupce. Chvíle tohoto setkání, pro nás tak mimořádného právě díky Vaší přítomnosti, je zároveň chvílí nedělní eucharistie, která je pro nás radostnou oslavou Kristova vítězství nad hříchem a smrtí – Dnem Páně. Vítězný Kristus nás sjednocuje.

Eucharistii můžeme slavit prostřednictvím daru kněžství, ustanoveného Kristem při Poslední večeři předtím, než se on sám stal na kříži obětí za spásu světa. Právě dar kněžství jste, Svatý otče, postavil v tomto roce do středu naší pozornosti, když jste jej vyhlásil Rokem kněží. Přijměte za to dík nás všech. Vítám Vás s radostí také jménem všech přítomných nositelů svátostného kněžství.

Tématem dnešního dne – jak ukazuje symbol kotvy v ose tohoto areálu – je naděje. A naší nadějí je Kristus. Děkuji, že nás přicházíte v tomto vědomí upevnit a povzbudit. Vás ať naopak povzbudí početná přítomnost rodin. I jejich jménem Vás vítám.

Svatý otče, nyní se chceme ztišit a vstoupit s Vámi do společenství modlitby a slavit nedělní eucharistii, které budete předsedat.

 

HOMILIE SV. OTCE BENEDIKTA XVI. 

Milí bratři a sestry!

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“ (Mt 11,28). Ježíš zve každého svého učedníka, aby s ním zůstal, aby v něm našel posilu, oporu a útěchu. S tímto pozváním se obrací především na naše liturgické shromáždění, ve kterém je zde, spolu s Petrovým nástupcem, v myšlenkách shromážděno celé vaše církevní společenství. Můj pozdrav je určen všem společně a každému jednotlivě: na prvním místě brněnskému biskupovi – kterému děkuji i za srdečná slova, s nimiž se na mě obrátil na začátku Mše svaté, – pánům kardinálům i dalším přítomným biskupům. Zdravím kněze, jáhny, seminaristy, řeholníky a řeholnice, katechety a pastorační pracovníky, mládež a četné rodiny. Vítám rovněž vážené představitele veřejného života a zástupce armády, obzvláště prezidenta republiky s chotí, primátora města Brna a hejtmana Jihomoravského kraje, regionu s bohatou historií, kulturou, průmyslem a obchodem. Dále bych chtěl srdečně přivítat poutníky z celé Moravy a z diecézí ze Slovenska, Polska, Rakouska a Německa.

Milí přátelé, z důvodu povahy dnešního liturgického shromáždění jsem rád přijal záměr, který ve své řeči již naznačil váš biskup, a to zaměřit biblická čtení mše svaté k tématu naděje: přijal jsem jej s myšlenkou jak na obyvatele této milé země, tak na Evropu a lidstvo celého světa, které prahne po něčem, o co by pevně opřelo svou budoucnost. Ve své druhé encyklice – Spe salvi – jsem zdůraznil, že jediná „jistá“ a „spolehlivá“ naděje (srov. 1) je v Bohu. Historická zkušenost ukazuje, k jakým absurditám dospěje člověk, když vyloučí Boha z horizontu svých rozhodnutí a svého jednání. Vidíme, že není snadné vytvořit společnost založenou na dobru, spravedlnosti a bratrství, protože lidská bytost je svobodným tvorem a jeho svoboda zůstává křehkou. Musíme svou svobodu stále znovu a znovu zaměřovat k dobru. Nesnadné hledání „správných zřízení lidských věcí“ je úkolem pro všechny generace (srov. tamtéž, 24-25). A proto, milí přátelé, jsme zde hlavně proto, abychom naslouchali slovu, jež nám ukazuje cestu vedoucí k naději; ba dokonce nasloucháme Slovu, které jediné nám může dát pevnou naději, protože je Slovem Božím.

V prvním čtení (Iz 61,1-3a) se prorok Izaiáš představuje jako obdařený posláním hlásat všem zarmouceným a chudým osvobození, útěchu, radost. Tento text převzal Ježíš a začlenil jej do svého kázání. Dokonce výslovně řekl, že prorokovo zaslíbení se vyplnilo na něm (srov. Lk 4,16-21). Plně se uskutečnilo, když nás Ježíš svou smrtí na kříži a zmrtvýchvstáním osvobodil z otroctví sobectví a zla, hříchu a smrti. A toto je poselství spásy, starobylé a vždy nové, jež církev hlásá od pokolení do pokolení: Kristus ukřižovaný a zmrtvýchvstalý, Naděje lidstva!

Toto slovo spásy zaznívá silně i dnes, v našem liturgickém shromáždění. Ježíš se s láskou obrací k vám, synové a dcery této požehnané země, v níž už před více než tisíci lety bylo zaseto semínko evangelia. Vaše země, stejně jako i jiné státy, se nachází v kulturní situaci, která je často radikální výzvou pro víru, a tedy i pro naději. Jak víra v Boha, tak naděje byly totiž v moderní době „přemístěny“, byly odsunuty na rovinu pouze soukromou a pozemskou, zatímco v běžném a veřejném životě se prosadila víra ve vědecký a ekonomický pokrok (srov. Spe salvi, 17). Víme všichni, že tento pokrok je dvojznačný: otevírá možnosti pro dobro, zároveň má však i negativní dopady. Technické vynálezy a zdokonalení společenských struktur jsou důležité a jistě potřebné, leč nestačí k tomu, aby zaručily morální blaho společnosti (srov. tamtéž, 24). Ano, člověk potřebuje být osvobozen od materiální tísně. Mnohem podstatnější však je, aby se zachránil před zlem, které postihuje ducha. A kdo jiný jej může zachránit, ne-li Bůh, který je Láska a zjevil svou tvář všemohoucího a milosrdného Otce v Ježíši Kristu? Naší pevnou nadějí je tedy Kristus: v něm nás Bůh miloval až do krajnosti a dal nám život v hojnosti (srov. Jan 10,10), život, po kterém každý člověk, někdy třeba nevědomě, prahne.

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“. Tato slova, napsaná velkými písmeny nad vchodem vaší brněnské katedrály, nyní Ježíš adresuje každému z nás a dodává: „Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek“ (Mt 11,29-30). Můžeme zůstat neteční vůči jeho lásce? Zde jako jinde v minulých staletích mnozí trpěli pro věrnost evangeliu a neztratili naději. Mnozí se obětovali, aby vrátili důstojnost člověku a svobodu národům, když ve velkorysém přilnutí ke Kristu našli sílu budovat nové lidstvo. A stejně tak v současné společnosti: Mnohé formy chudoby vznikají z osamělosti, z nedostatku lásky, z odmítání Boha a z tragédie člověka, který si myslí, že si může stačit sám nebo naopak že je pouhým bezvýznamným a pomíjejícím jevem. V tomto našem světě, který se ztrácí, „když důvěřuje pouze lidským plánům“ (srov. Caritas in veritate, 53), jedině Kristus může být naší spolehlivou nadějí. To je zvěst, kterou my křesťané jsme povoláni každodenně hlásat a dosvědčovat.

Hlásejte ji, milí kněží, tím, že zůstanete niterně sjednoceni s Ježíšem a budete konat s nadšením svou službu, s jistotou, že nebude mít nedostatku ten, kdo mu důvěřuje. Buďte Kristovými svědky vy, milí řeholníci a řeholnice, když budete radostně a důsledně uskutečňovat evangelijní rady, a tím budete ukazovat, jaká je naše skutečná vlast: nebe. A vy, milí laici, mladí i dospělí, vy, milé rodiny, opřete o víru v Krista své rodinné, pracovní a školní plány, jakož i aktivity v každé oblasti společnosti. Ježíš nikdy své přátele neopustí. Ujišťuje o své pomoci, protože nic nelze konat bez něho, zároveň však vyžaduje, aby se každý osobně nasadil a šířil jeho univerzálního poselství lásky a pokoje. Budiž vám povzbuzením příklad svatých Cyrila a Metoděje, hlavních patronů Moravy, kteří evangelizovali slovanské národy, a svatých Petra a Pavla, kterým je zasvěcena vaše katedrála. Pohleďte na zářivé svědectví svaté Zdislavy, matky, jež vynikala skutky zbožnosti a milosrdenství; na svatého Jana Sarkandra, kněze a mučedníka; na svatého Klementa Maria Hofbauera, kněze a řeholníka, narozeného v této diecézi a svatořečeného před sto lety, či na blahoslavenou Restitutu Kafkovou, řeholnici narozenou v Brně a zavražděnou nacisty ve Vídni. Kéž vás doprovází a ochraňuje Maria, matka Krista Pána, naší naděje. Amen!

 

ANGELUS DOMINI (Anděl Páně)

Milí bratři, milé sestry!

Blížíme se ke konci tohoto slavnostního obřadu a polední čas nás zve k modlitbě Anděl Páně. Jsem rád, že se ji mohu pomodlit zde, v srdci Moravy, v krajině bratrsky sjednocené s Čechami, v zemi vyznačující se po mnoha staletí křesťanskou vírou připomínající počátky odvážné mise svatých Cyrila a Metoděje.

Je tomu nyní už 20 let, kdy se Jan Pavel II. rozhodl navštívit střední a východní Evropu po pádu totalitního komunistického režimu. Chtěl začít svou pastýřskou cestu na Velehradě, v centru slavných unionistických kongresů jako předchůdců ekumenismu mezi slovanskými národy, známém v celém křesťanském světě. Kromě toho si pamatujete na jinou jeho návštěvu: v roce 1995 na Svatém Kopečku u Olomouce s nezapomenutelným setkáním s mládeží. Chtěl bych myšlenkově navázat na učení svého ctihodného předchůdce a vyzvat vás, abyste zůstali věrni svému křesťanskému povolání a evangeliu, abychom společně vytvářeli budoucnost solidarity a míru.

Morava je země bohatá na mariánská poutní místa, která zástupy věřících navštěvují během celého roku. V tomto okamžiku se chci v myšlenkách odebrat na pouť na zalesněný vrch Hostýn, kde uctíváte Madonu jako svou ochránkyni. Panna Maria ať udržuje bdělou víru vás všech, víru živenou také četnými lidovými tradicemi s kořeny v minulosti, tradicemi, které se však vy správně snažíte uchovat, aby nezaniklo vroucí rodinné soužití v obcích a městech. Občas s jistou nostalgií zjistíme, že rytmus moderního života má snahu setřít některé stopy minulosti bohaté na víru. Je důležité naopak neztratit ze zřetele ideál, který vyjadřovaly tradiční zvyky, a především by mělo být udržováno duchovní dědictví vašich předků, aby bylo nejen zachováno, ale aby i odpovídalo potřebám dnešní doby. V tom vám pomáhej Panna Maria, do jejíž ochrany znovu svěřuji vaši církev a celý český národ.

Anděl Páně…

Moji milovaní, je pro mě velikou radostí být dnes s vámi zde v Brně, v srdci Moravy. Zdravím také všechny, kteří jsou s námi spojeni sdělovacími prostředky. S láskou pamatuji i na starší osoby, na trpící a na nemocné.

Prosím vás všechny o vzpomínku v modlitbě, tak jako já vás ujišťuji svou duchovní blízkostí. Nechť vás všemohoucí Bůh zahrne hojnými nebeskými milostmi a požehnáním!

© 2017 Všechna práva vyhrazena

Vytvořte si web zdarma!Webnode