Současný stav a postup kanonizačního procesu kardinála Josefa Berana

Praha: Zkoumání osobního duchovního profilu a činnosti služebníka Božího je nezbytným předpokladem, aby mohl být prohlášen za svatého. Jako postulátora procesu zvolila metropolitní kapitula profesora církevních dějin, ThDr. Mons. Jaroslava Polce, který vykonal podstatnou část přípravných prací při procesu svatořečení sv. Anežky České. Pražský arcibiskup, nyní také kardinál Miloslav Vlk, vyslovil s touto volbou svůj souhlas.

Celé zkoumání směřující k prohlášení za svatého začíná v příslušné diecézi. V době před II. vatikánským koncilem bylo toto diecézní shromažďování a uspořádání podkladů pro další jednání označováno jako příprava procesu. Následoval beatifikační proces směřující k prohlášení za blahoslaveného. A potom začal proces kanonizační končící svatořečením.

Apoštolskou konstitucí papeže Jana Pavla II. Divinus Perfectionis Magister z roku 1983 byly tyto tři etapy zkoumání spojeny do jediného kanonizačního procesu. Tento proces začíná v diecézi a pokračuje u vatikánské Kongregace prohlášením za blahoslaveného a nakonec za svatého.

Příprava na zahájení kanonizačního procesu kardinála Josefa Berana byla zahájena 29.3.1994. Aby tento proces mohl začít v Praze, bylo třeba splnit podmínky stanovené zmíněnou apoštolskou konstitucí a na tento dokument navazujícími pravidly, kterými Kongregace stanovila pracovní postup.

Kardinál Josef Beran (29.12.1888-17.5.1969) zemřel v Římě a je pohřben ve Vatikánu, bylo proto nutné vyžádat potřebný souhlas, aby proces mohl začít v pražské arcidiecézi. Postulátor připravil stručný životopis, shromáždil zanechané písemnosti a sestavil seznam osob, které by mohly svědčit o jeho životě a díle. Pražský arcibiskup požádal prof. ThDr. Václava Wolfa a ThDr. Jiřího Skoblíka, "aby podrobili cenzuře veškeré spisy kardinála Josefa Berana a předložili své mínění, zdali se v uvedených spisech nenalézá cokoliv proti katolické víře a morálce."

Po shromáždění všech těchto náležitostí předložil postulátor dne 1.5.1997 pražskému arcibiskupovi oficiální žádost o zahájení procesu doprovázenou shromážděnými dokumenty. Arcibiskup kardinál Miloslav Vlk ji spolu s doporučujícím vyjádřením České biskupské konference a s vyjádřením  svého stanoviska poslal vatikánské Kongregaci. Kongregace předložené dokumenty prozkoumala a 9.2.1998 odpověděla, že Apoštolský stolec nemá proti zahájení procesu žádné námitky.

Pražský arcibiskup ustanovil delegovaného soudce-instruktora, ThDr. Jiřího Svobodu, jmenoval členy příslušného tribunálu a stanovil zahájení kanonizačního procesu na 2.4.1998. Od té doby přísluší kardinálu Josefu Beranovi označení služebník Boží.

Hned po zahájení procesu začaly výslechy svědků, kteří služebníka Božího Josefa Berana osobně znali anebo mohli dosvědčit, jak jeho křesťanské ctnosti a činnost hodnotili jeho současníci. Do současné doby příslušný tribunál vyslechl a protokolárně zaznamenal téměř šedesát jejich výpovědí. Jejich svědectví a obsah vlastních písemností služebníka Božího jsou základním podkladem pro poznání jeho osobnosti. Také některé další soudobé, dnes již historické dokumenty ovšem mohou účinně přispět k správnému pochopení tehdejších situací a okolností, v nichž služebník Boží žil a působil, a na které musel nějakým způsobem reagovat.

Ani takto pečlivě získané poznání a hodnocení osoby služebníka Božího však nestačí k získání jistoty o jeho svatosti. Proto se vyžaduje protokolárně zjištěné a doložené mimořádné vyslyšení proseb, k nimž došlo na jeho přímluvu. Tomuto znamení Božího svědectví o svatosti služebníka Božího obvykle říkáme zázrak.  

Po smrti prof. Polce (15.1.2004) se metropolitní kapitula 6.2.2004 rozhodla svěřit úlohu postulátora prof. ThDr. Janu Matějkovi, pražský arcibiskup k tomu vyslovil souhlas. Na podzim v roce 2005 navštívil nynější postulátor Kongregaci, aby, dříve než tam předá k dalšímu jednání výsledky první části tohoto procesu, projednal vyhotovení požadovaného dokladu o tom, že ani u hrobu ani v místě pohřbu ani nikde jinde není tomuto služebníku Božímu Josefovi nedovoleně prokazována úcta, jako by už byl prohlášen za svatého.

Kongregace doporučila ponechat v diecézi probíhající proces prozatím neuzavřený, aby bylo možné doplnit ho eventuelně dalšími svědectvími, která by se ještě mohla objevit. V roce 2006 pak postulátor dostal zprávu, že v Polsku ještě žije biskup Kazimierz Majdanski, který byl spolu s kardinálem Beranem vězněn v Dachau. Avšak dříve než mohl odpovědět na otázky, které mu pražský tribunál poslal, zemřel ve věku 90 let.

V roce 2007 vydala Kongregace instrukci Sanctorum Mater, v níž připomíná nutnost provést ještě v diecézi dokumentaci zprávy o alespoň jednom prokázaném mimořádném vyslyšení proseb na přímluvu služebníka Božího. Teprve po vyhodnocení a uznání věrohodnosti této zprávy může Kongregace uzavřít druhou část procesu a předložit svatému Otci návrh, aby služebníka Božího prohlásil za blahoslaveného.

Dojde-li po beatifikaci k dalšímu případu mimořádného vyslyšení proseb, může  kanonizační proces pokračovat a jeho třetí část skončí prohlášením za svatého. Další postup kanonizačního procesu závisí tedy na tom, jak bude společenství věřících stát o to, aby Bůh dosvědčil svatost tohoto služebníka Božího a na jeho přímluvu vyslyšel prosby v některých beznadějně řešitelných situacích.

prof. ThDr. Jan Matějka, postulátor

emeritní děkan pražské metropolitní kapituly