3. neděle velikonoční – cyklus C

14.04.2013 02:00

Třetí neděle velikonoční přesouvá důraz z vlastního dne vzkříšení na následné události. První komunita křesťanů bude více a více objevovat svoji vlastní cestu, jak vypráví první čtení, a bude Bohem chráněna před nástrahami a nepochopením, jak obrazně zpívá žalm. Ve druhém čtení otevřeme knihu Zjevení a nahlédneme do páté kapitoly. Kde jinde objevit skutečnou moc a velikost našeho Pána, ale také význam události vzkříšení než právě zde! V neposlední řadě se v evangeliu vrátíme ke Galilejskému jezeru. Učedníci po vzkříšení jen pomalu objevují, co je vlastně jejich skutečné povolání a k čemu celý čas strávený s Ježíšem byl.

 

1. ČTENÍ

Vyprávění prvních týdnů života církve jsou spojena s více a více rodícím se rozdělením mezi církví a oficiálními představiteli židovství. Proto zaznívá zásadní hlas: Je třeba více poslouchat Boha než lidi. Proto je významná také zmínka o Duchu svatém.

Sk 5,27b-32.40b-41

Velekněz začal apoštoly vyslýchat: „Přísně jsme vám přece přikázali, že v tom jménu už nesmíte učit. Přesto však Jeruzalém je plný toho vašeho učení a chcete na nás přivolat pomstu za krev onoho člověka.“ Ale Petr a ostatní apoštolové na to řekli: „Více je třeba poslouchat Boha než lidi. Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, když vy jste ho pověsili na dřevo a zabili. Ale Bůh ho povýšil po své pravici jako vůdce a spasitele, aby Izraeli dopřál obrácení a odpuštění hříchů. A my jsme svědky těchto událostí, stejně i Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.“ Dali apoštoly zbičovat a zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšově. Pak je propustili. A oni odcházeli z velerady s radostí, že směli pro to jméno trpět příkoří.

 

ŽALM 30

Boží vítězství je základním bodem chvály, kterou liturgie zpívá. Připojme se k tomuto zpěvu i my.

Odpověď: Aleluja.

Chci tě oslavovat, Hospodine, – neboť jsi mě vysvobodil, – nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé. – Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši, – zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli. Zpívejte Hospodinu, jeho zbožní, – a vzdávejte díky jeho svatému jménu! – Vždyť jeho hněv trvá chvíli, – ale jeho laskavost po celý život, – zvečera se uhostí pláč, – zjitra však jásot. Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou, – pomoz mi, Hospodine! – Můj nářek jsi obrátil v tanec, – Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky!

 

2. ČTENÍ

Kniha Zjevení pomocí velice barvitých obrazů líčí Boha a jeho vládu. Kniha má svoji jasnou koncepci. Čtvrtá kapitola popíše nebe a Boží vládu. V páté kapitole se na scéně objeví Syn jako ten, který přinesl oběť (beránek). A nyní celé nebe padá na kolena před Synem člověka.

Zj 5,11-14

Já, Jan, měl jsem vidění a uslyšel jsem hlas velkého množství andělů shromážděných kolem trůnu, bytostí a starců – bylo jich na miliony a stamiliony – a volali silným hlasem: „Beránek, který byl zabit, si zaslouží, aby přijal moc, bohatství, moudrost a sílu, čest, slávu i chválu!“ A všechno tvorstvo na nebi, na zemi, v podsvětí i na moři, a vše, co je v nich, jsem slyšel volat: „Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky!“ Tu ony čtyři bytosti přidaly: „Amen!“ a starci padli na tvář a poklonili se.

 

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Kristus, který všechno stvořil, vstal z mrtvých a smiloval se nad lidským pokolením. Aleluja.

EVANGELIUM

Vzkříšený Ježíš se ukázal apoštolům ve večeřadle a týden poté opět. Avšak apoštolové nerozumí, co mají dále dělat. Ježíš však cíleně znovu přichází a naznačuje lovem ryb i rozhovorem s Petrem, k čemu apoštoly volá.

Jan 21,1-19

Ježíš se znovu zjevil svým učedníkům, a to u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: Byli pohromadě Šimon Petr, Tomáš zvaný Blíženec, Natanael z galilejské Kány, synové Zebedeovi a ještě jiní dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: „Půjdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli tedy a vstoupili na loď, ale tu noc nic nechytili. Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš se jich zeptal: „Dítky, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli mu: „Nemáme.“ On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete.“ Hodili ji tedy, a nemohli ji už ani utáhnout pro množství ryb. Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „Pán je to!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil přes sebe svrchní šaty – byl totiž oblečen jen nalehko – a skočil do moře. Ostatní učedníci dojeli s lodí – nebyli od země daleko, jen tak asi dvě stě loket, a táhli síť s rybami. Když vystoupili na zem, viděli tam žhavé uhlí a na něm položenou rybu a vedle chléb. Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb, které jste právě chytili.“ Šimon Petr vystoupil a táhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich stotřiapadesát. A přesto, že jich bylo tolik, síť se neprotrhla. Ježíš je vyzval: „Pojďte snídat!“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán. Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu. To bylo už potřetí, co se Ježíš zjevil učedníkům po svém zmrtvýchvstání. Když posnídali, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mě více než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě miluji.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé beránky.“ Podruhé se ho zeptal: „Šimone, synu Janův, miluješ mě?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě miluji.“ Ježíš mu řekl: „Pas moje ovce.“ Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, miluješ mě?“ Petr se zarmoutil, že se ho potřetí zeptal: „Miluješ mě?“, a odpověděl mu: „Pane, ty víš všechno – ty víš, že tě miluji.“ Ježíš mu řekl: „Pas moje ovce! Amen, amen, pravím ti: Dokud jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodils, kam jsi chtěl. Ale až zestárneš, vztáhneš ruce, a jiný tě přepásá a povede, kam nechceš.“ To řekl, aby naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech ho vyzval: „Následuj mě!“

 

K ZAMYŠLENÍ

Je velmi silné sledovat, jak Ježíš trpělivě pracuje s apoštoly a pomalu je vede od okamžiku uvěření, přes pochybnosti až k nalezení jejich skutečného poslání. Rozhovor s Petrem v dnešním evangeliu je mistrným vyvrcholením této Ježíšovy práce s učedníky. Sledujme Petra – od prvního váhavého setkání s Mistrem, přes množství jeho zázraků a diskusí, kterých byl svědkem, ale i přes chvíle vlastního selhání až k důvěrnému vyznání. Dnes Petr stojí před Ježíšem již nikoli jako učedník! Zde stojí někdo blízký, kdo Ježíše nechal vstoupit do svého srdce a učinil z něho Pána svého života. Proto Petr říká s veškerou pokorou: „Miluji Tě.“ Všimněme si srovnání s druhým čtením. Ježíš obklopený zástupy a mocí, jak vypráví Zjevení, je stejný jako ten, kdo přichází ráno na břeh Galilejského jezera a nechápající učedníky obsluhuje! Ježíš přichází před apoštoly nikoli ověnčený mocí, aby jejich vyznání bylo maximálně svobodné a beze strachu, postavené na skutečném osobním vztahu a pravdě. Tento proces se vlastně týká každého, kdo se za Ježíšem vydal a skutečně chce Krista následovat. Proto Petrovo vyznání není jen otázkou zvláštního povolání malé skupinky apoštolů. Právě dnes je tato otázka před našima očima a také my máme pravdivě vyznat, kým pro nás Ježíš je.

© 2017 Všechna práva vyhrazena

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode