Kostel P. Marie Vítězné

Papež navštívil Pražské Jezulátko

Svatý otec se zde setkal s rodinami

(foto Filip Kotek)

Prvním místem pastorační návštěvy Svatého otce Benedikta XVI. bylo setkání s rodinami v pražském kostele Panny Marie Vítězné a sv. Antonína na Malé Straně. V kostele již hodinu před jeho příjezdem panovala slavnostní atmosféra. Mnoho rodin s dětmi, nejen z ČR, ale i ze zahraniční, se připravovalo na setkání hudbou i modlitbou. Dětem se četlo z knihy Legenda o Pražském Jezulátku autorky Ivany Pecháčkové.

Krátce před 12:30 hodinou zastavila papežská kolona před kostelem. Svatý otec byl přivítán primátorem hlavního města Prahy Pavlem Bémem a starosty pražských městských částí. Primátor předal papežovi symbolický klíč od hlavního města Prahy. Papež poté zamířil k hlavnímu portálu kostela, kde ho vítali P. Anastazio Ottavio Roggero, OCD, rektor klášterního kostela, Albert Wach OCD, zástupce generálního představeného řádu a P. Petr Šleich, OCD, převor Kláštera Pražského Jezulátka. Při příchodu do kostela zazpívalo 64 členů dětského sboru z Jablonce nad Nisou „Iuventus, gaude!“.

Ihned poté, co Benedikt XVI. vstoupil do chrámové lodě, začal se velmi vřele s laskavým úsměvem ve tváří zdravit s přítomnými dětmi. První zastavení Svatého otce v kostele, který byl zaplněn do posledního místa, bylo u oltáře, kde se nachází soška Jezulátka. Papež se zde modlil, vzdal mu úctu a daroval Pražskému Jezulátku zlatou korunku. Následoval bořlivý potlesk vyjadřující vděčnost. Návštěva pokračovala v presbytáři kostela kde předseda České biskupské konference, olomoucký arcibiskup Jan Graubner uvítal papeže jménem České biskupské konference.

Na slova arcibiskupa Graubnera navázal papež krátkou promluvou směřovanou především k rodinám, kterou začal v češtině. Setkání skončilo společnou modlitbou „Otče náš“ a požehnáním přítomným.

Kolem 13:50 hodin papež vycházel z kostela mezi stovky nadšených lidí, kteří se před kostelem shromáždili. Venku byl již připraven „papamobil“ k odjezdu. Mnoho lidí ho chtělo aspoň na chvíli spatřit, být svědky jeho první cesty jeho papežské návštěvy v Praze.

 

Pozdrav předsedy ČBK arcibiskupa Jana Graubnera

Svatý otče,

jménem České biskupské konference Vás s velkou radostí srdečně vítám u nás. Těšili jsme se na Vás a připravovali se na setkání s Vámi v našich farnostech i rodinách modlitbou, zamýšlením nad vírou, nadějí a láskou i četbou Vašich textů, abyste u nás našel živé společenství církve, které Vás potěší.

Máme otevřená srdce a chceme pozorně naslouchat Vašim slovům, abychom jejich uváděním do života přispěli k růstu a kráse církve i dobru občanské společnosti, v níž žijeme.

Vítám Vás zde, v kostele Panny Marie Vítězné, kde se po dlouhé generace uctívá soška Jezulátka, jehož úcta se rozšířila do mnoha zemí světa. Jsou zde přítomni zástupci našich rodin, které svěřují Ježíši při pohledu na jeho dětství své děti a svůj rodinný život.

Dnes bychom rádi spolu s Vámi svěřili jezulátku všechny rodiny naší země, zvlášť ty, jejichž rodinný život je ohrožený, a prosili o to, aby naše rodiny toužily po dětech, s láskou je přijímaly, vytvářely pro ně bezpečné zázemí a atmosféru živé víry, v níž vyroste nová generace křesťanů, kteří budou nadějí církve.

Kéž křesťanské rodiny dávají ostatním příklad šťastného rodinného života budovaného na lásce, která – i přes různá úskalí a lidské slabosti – je věrná a neleká se ani obětí.

Svatý otče, vítejte u nás a požehnejte nám!

 

 Projev Svatého otce Benedikta XVI.

Ctihodní páni kardinálové,
vážený pane primátore a starostové,
vážení představitelé veřejného života,
milí bratři a sestry,
milé děti
,

obracím se na vás všechny se srdečným pozdravem. Jsem rád, že mohu navštívit tento kostel, zasvěcený Panně Marii Vítězné, ve kterém je uctívána soška Jezulátka, známá po celém světě jako „Pražské Jezulátko“. Děkuji Mons. Janu Graubnerovi, předsedovi České biskupské konference, za přivítání jménem všech biskupů. Uctivě zdravím pana primátora i ostatní představitele občanského a církevního života, kteří se chtěli zůčastnit tohoto setkání. Zdravím vás milé rodiny, které jste se v tak hojném počtu dostavily.

Soška Jezulátka obrací naši mysl k tajemství Vtělení, k všemohoucímu Bohu, který se stal člověkem a 30 let žil ve skromé rodině z Nazareta, svěřený Prozřetelností do laskavé péče Marie a Josefa. Myslím na vaše rodiny a rodiny po celém světě, na jejich radosti a starosti. Sjednoťme se v modlitbě a prosme u Jezulátka o dar jednoty a svornosti pro všechny rodiny. Mysleme obzvláště na ty mladé rodiny, které musejí vynakládat mnoho úsilí o bezpečí a důstojnou budoucnost svých dětí. Prosme za rodiny v obtížných situacích, zkoušené nemocemi a bolestí, za ty, které jsou v krizi, rozvrácené nebo trýzněné nesvorností či nevěrou. Všechny je svěřujme svatému Pražskému Jezulátku, protože víme, jak důležité jsou stabilní a jednotné rodiny pro skutečný pokrok společnosti a pro budoucnost lidstva.

Jezulátko nám svou dětskou něhou zpřítomňuje Boží blízkost a lásku. Uvědomujeme si, jakou máme v jeho očích cenu, protože právě díky němu jsme se my sami stali Božími dětmi. Každá lidská bytost je Božím dítětem, a tedy naším bratrem, a jako takovou je třeba ji přijímat a vážit si jí. Kéž by si to uvědomila i naše společnost! Každá lidská osoba by pak byla hodnocena ne podle toho, co má, ale podle toho, čím je, protože ve tváři každé lidské bytosti, bez rozdílu rasy či kultury, se zří Boží obraz.

To platí především pro děti. Ve svatém Pražském Jezulátku rozjímáme dětskou krásu a náklonnost, kterou Ježíš Kristus vždy projevoval nejmenším, jak čteme v evangeliu (srov. Mk 10,13-16). Kolik dětí však dnes nikdo nemiluje, nepřijímá a ani si jich neváží! Kolik dětí je obětí násilí a různých forem zneužívání bez jakýchkoli zábran! Kéž by dětem byly zaručeny úcta a pozornost, které jim náleží: děti jsou budoucností a nadějí lidstva.

Chtěl bych nyní říci několik slov přímo vám, milé děti, a vašim rodinám. Na setkání se mnou jste přišli ve velkém počtu a za to vám ze srdce děkuji. Vy, kdo jste milí srdci Jezulátka, opětujte jeho lásku a podle jeho příkladu buďte poslušní, vlídní a laskaví. Učte se být jako on oporou svých rodičů. Buďte skutečnými Ježíšovými kamarády a vždy se k němu s důvěrou obracejte. Modlete za sebe, za své rodiče, příbuzné, učitele a kamarády, a modlete se i za mne. Ještě jednou vám děkuji za přijetí a ze srdce vám žehnám a vyprošuji vám všem ochranu svatého Jezulátka, jeho Neposkvrněné Matky a svatého Josefa.

© 2017 Všechna práva vyhrazena

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode